Prezentace folklóru a zvykosloví v muzeích v přírodě
15. února 2005
| Autor:
Zdeněk Bobčík
|
|
V roce 2005 si připomene odborná etnografická a muzeologická veřejnost 80. výročí založení nejstaršího muzea v přírodě ve střední Evropě – Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Jubilejní rok bude příležitostí k přípravě a realizaci řady programů, inspirovaných nejen slavnostní atmosférou, ale také navazujících na historicky první slavnosti, jimiž bylo muzeum v červenci 1925 otevřeno pro veřejnost.
Již v prvních programových prohlášeních se autor záměru záchrany ohrožených památek roubené architektury na Moravském Valašsku - Bohumír Jaroněk zabýval myšlenkou přiblížit návštěvníkům muzea nejen památky hmotné lidové kultury. Proto už v roce 1925, kdy muzeum tvořily pouze dva samostatné roubené domy a několik drobných staveb, počítal s pravidelnou prezentací projevů duchovní kultury lidu, písní, tanců, hudby a zvyků. Slavnosti uspořádané v tom roce pod názvem „Valašský rok“ přinesly početnému obecenstvu možnost seznámit se s mnoha projevy folklórními i zvykoslovnými.
Na tradici, započatou před II. světovou válkou, navázali pracovníci muzea až v polovině 60. let minulého století, když se součástí programové nabídky stalo „Národopisné léto“, v jehož programech vystupovaly nejen neprofesionální a profesionální soubory prezentující lidovou hudebnost, písňové a taneční bohatství, ale také osobnosti, které byly v pravém slova smyslu nositeli tradice, znaly z vlastních prožitků krásu a poetiku lidové písně, tajuplná vyprávění i vážnost rodinných a výročních obřadů a obyčejů.
Programy zaměřené na prezentaci folklóru byly později obohaceny o rekonstrukce tradičních pracovních postupů a oživování profesních zručností. Komponované programy, tématicky zaměřené na každodenní život lidu, jako další, komplexnější způsob prezentace, jsou spojeny s tvorbou dlouholetého ředitele muzea PhDr. Jaroslava Štiky, CSc..
Prostředí muzea v přírodě poskytuje pro realizaci takových pořadů unikátní prostor. Na pozadí instalovaných expozičních objektů, nebo přímo v nich, v krajině připomínající podobu krajiny v době, kdy všechny projevy lidové obřadnosti a tvorby byly živé se setkáváme vždy s mimořádnou reakcí publika, zejména mládeže a seniorů. Právě z těchto důvodů bychom chtěli v prezentaci pokročit dále, mimo jiné také výměnou zkušeností a získáním nových podnětů od Vás, našich kolegů.
Tento článek pochází ze serveru
www.lidovakultura.cz.