Etnokartografické počiny Centra péče o tradiční lidovou kulturu ve Zlínském kraji ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti


7. prosince 2006 | Autor: kraj Zlínský

Zpracování map, přibližující rozšíření krojů na jihovýchodní Moravě a dokumentující stav a rozšíření keramických výrob ve Zlínském kraji, je výsledkem dlouholetého výzkumu, studia a dokumentování národopisné oblasti Slovácko, která je od vzniku Slováckého muzea v Uherském Hradišti v roce 1914 centrem pozornosti. Převážně z regionu Slovácka a moravskoslovenské pomezí se odborným pracovníkům podařilo do dnešních dnů nashromáždit téměř třicet pět tisíc sbírkových předmětů, z nichž více jak dvacet tisíc kusů představuje textilní fond a keramika dásáhla počtu čtyři a půl tisíce.
Na dlouholeté studium a zkoumání vybraných jevů tradiční kultury, evidenci, třídění, odborné zpracovávání kategorií sbírek formou studií, příspěvků, výstav a na základě opakovaných výzkumů v terénu, navázaly etnografky v rámci Centra péče o tradiční lidovou kulturu analýzou, důkladnou dokumentací a zhodnocením získaných poznatků, které se rozhodly zpracovat do materiálů, které by byly přístupné a srozumitelné široké veřejnosti i návštěvníkům tohoto regionu.
 
Mapa krojů na Slovácku zahrnuje území jihovýchodní Moravy, které je sběrnou oblastí Slováckého muzea. Podobu krojových typů ovlivnil dlouhodobý vývoj, geografické podmínky, které měly vliv na uchování archaických prvků v oděvu horských oblastí, v kontrastu s krojem v nížinách a údolích řek, kde docházelo k většímu pohybu obyvatelstva a působení mnoha fakturů na podobu kroje. Lidový oděv měl nejen v jednotlivých subregionech, ale dokonce v jednotlivých obcích svá specifika a byl důležitým rozlišovacím znakem. Mapa dokumentuje poslední vývojovou fázi lidového oděvu, o které můžeme hovořit od přelomu 19. a 20. století. Sváteční a slavnostní kroj je již charakterizován rozvinutou a vrstvenou podobou, včetně nabývajícího významu dekorativní a zdobné funkce. V průběhu 20. století zaznamenal lidový oděv další posun vlivem módy, médií a možnostem cestování. V kroji se začaly uplatňovat inovace, vycházející z nedostupnosti dřívějších materiálů, které nahradily nové druhy tkanin a textilií, galanterie i strojová výšivka. Mapa přibližuje současný stav kroje uherskohradišťského, strážnického, uherskobrodského a kyjovského Dolňácka, kroje podlužácké, hanácko-slovácké, podhorské, horňácké, kopaničářské a valašsko-slovácké, jak je můžeme v jednotlivých oblastech vidět při slavnostních příležitostech dnešních dnů. Autorkou textů kartografického zpracování krojů na území Slovácka je PhDr. Lumila Tarcalová, která se celoživotně touto problematikou zabývá, je doprovozena kresbami Mgr. Petry Kalábové, vycházejích ze současného stavu svátečních variant krojových typů v daných podoblastech.
Tento článek pochází ze serveru www.lidovakultura.cz.