|
Medailon Marty Šuranské, Cena Vladimíra Boučka
Marta Šuranská (1941, Bílovice) Práce z textilních vláken - výšivky Martu Šuranskou zasvětila do techniky výřezového vyšívání Marie Bejvlová z Topolné. Postupně se při neustálém sebevzdělávání naučila rozkreslování jednotlivých motivů, základní stehy i specifické a velmi složité postupy práce výřezové jemné i hrubé, tzv. struhadélkové výšivky. Svou práci komentuje: "Je to velmi těžké, chce to obrovskou trpělivost, cit, smysl pro přesnost a detail, technické myšlení a výtvarné cítění. Nejtěžší je rozkreslit znamena a vzory, udělat polotovary, což je časově nejnáročnější. Pak už je to jen velká radost. Postupně se vyplňují prostory s černým stehem, pak modré detaily, nakonec žlutá výplň. To je nádhera, když se vám po čase výšivka líhne v ruce...!" Věnuje se výšivkám uherskohradišťské oblasti v Pomoraví, ovládá staré vzory obcí Topolná, Březolupy, Kněžpole, Bílovice, Mistřice, Nedachlebice, Částkov, Svárov, Zlámanec. Často zhotovuje kompletní vyšívání pro dívky a chlapce z hodových chas, ale i pro děti k svatému přijímání, např. z Jarošova, Mařatic, Starého Města, Uherského Hradiště. Své zkušenosti předává mladším vyšívačkám, např. Aleně Minaříkové ze Zlámance, Ludmile Kocábové a Marii Malinové z Mistřic, Marii Večeřové z Jarošova, Kristýně Petříčkové z Napajedel, Anně Šuranské z Nedachlebic, Věře Majerové, Tereze Gabrhelíkové a Ivaně Bečicové z Bílovic. Ve své rukodělné činnosti se stále vzdělává také studiem starých muzejních výšivkových fondů.
Zpět
|
|