Medailon Františka Daňhela, Cena Vladimíra Boučka

12. června 2012 - autor: kraj Zlínský

František Daňhel

(1929, Buchlovice)

Čestné uznání za celoživotní tvůrčí přínos v oboru košíkářství, výchovu dalších generací a popularizaci tradiční lidové výroby v oblasti designu a návrhářství košíkářského sortimentu.

František Daňhel onemocněl v dětství obrnou. Tato nemoc mu neumožňovala žít naplno a bránila ve výběru zálib, zájmů i kamarádů. V sedmi letech nastoupil do Ústavu pro tělesně postižené v Brně, kde byly děti vzdělávány vedle základního školství i v dílnách s praktickým zaměřením. Práce s přírodními pletivy jej zpočátku nezaujala, ale vzhledem ke svému handicapu neměl mnoho možností. Lákaly jej jiné obory, které však v jeho případě nepřicházely v úvahu. Záhy si uvědomil, že pokud chce plnohodnotně žít a pracovat, nezbývá mu nic jiného, než se začít důsledně věnovat košíkářskému oboru a vytvořit si k němu kladný vztah. Ten se začal utvářet kolem roku 1944, kdy František Daňhel nastoupil do Zemského ústavu pro tělesně vadné v Brně (dnešního Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež Kociánka). Na výchově a vzdělávání se podíleli nejen učitelé, ale i mistři odborného výcviku, kteří po roce 1945 vedli postižené v řadě učňovských oborů.

Po návratu do Buchlovic začal v rodinném domku pod hradem Buchlovem budovat soukromou košíkářskou dílnu. Začínal pletením košíků na brambory, ovoce, houby. Při této práci získal potřebnou praxi a stále si uvědomoval, že při každé další zakázce si s něčím neví rady a musí se stále vzdělávat. Vzpomíná: "Dřív byl ještě o naše výrobky opravdu velký zájem. Košíkářství přitom patří k vůbec nejstarším řemeslům, jaké lidstvo zná, dokonce ještě dříve než keramiku. V minulosti přitom existovalo množství zručných košíkářů a všichni měli stále plno zakázek. Už třeba proto, že výrobky z proutí byly potřeba ke každodennímu životu. Velmi jsme také dbali o to, aby se dodržovaly staré lidové postupy, které jsme také učili další generace. A kromě toho hodně lidí chtělo například klasické koše, protože měli hospodářství a bez košíkářských výrobků se vůbec neobešli."

Díky schopnostem a umění Františka Daňhela za ním do dílny v Buchlovicích přijížděly stovky zákazníků. Vedle klasického sortimentu se věnoval jemnému pletení složitějších výrobků, vždy uměl poradit, pomáhal s opravami. O jeho schopnostech svědčil i fakt, že byl pracovníkem Ústředí lidové umělecké výroby v Uherském Hradišti, oceněný titulem Mistr lidové umělecké výroby. V ÚLUVu předával zkušenosti desítkám košíkářských učňů v oboru uměleckého zpracování přírodních pletiv - košíkářství. František Daňhel se oboru košíkářství věnoval celých šedesát let, dnes žije v Domově pro seniory se sídlem v Buchlovicích.