Národopisná revue vznikla jako volné pokračování odborného časopisu Národopisné aktuality, který vycházel v letech 1964-1990. Zvláštní číslo Národopisné revue, která si už do svého názvu zakódovala pestrost a rozmanitost, vyšlo v roce 1990, první periodické číslo pak v roce 1991. Časopis splňuje nejen nároky odborníků, ale směřuje, hlavně v otázkách folklorismu, i do řad zájemců z folklorního hnutí. Je tak jediným populárně-vědným periodikem v oblasti etnologie v České republice. Čtenáři se nabízí problematika jak z tematiky tradiční lidové kultury (stavitelství, řemesla, oděv, hudba, tanec, píseň aj.), tak z výzkumů současné společnosti, které se dotýkají i mezioborových témat (etnická studia, člověk a město, člověk a ekosystém, folklorismus). Jde o příspěvky teoretické i materiálové, které se snaží postihnout plastický obraz současné etnologie vyvíjející se v návaznosti na podrobná zkoumání tradiční lidové kultury především v českých zemích a na Slovensku. Uveřejňovány jsou rovněž tematické fotografické přílohy, které dokumentují národopisnou fotografii posledního století. Rozsáhlou část tvoří zprávy a informace o českých i zahraničních folklorních festivalech, aktivitách s folklorní tematikou, recenze knih, hudebních nosičů apod., neopomíjena zůstávají též připomenutí významných osob spjatých s oborem. Součástí Národopisné revue jsou také samostatně vydávané personální bibliografie mapující díla význačných vědeckých osobností, která obohatila etnologii jako vědu.

V roce 2005 vydalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti již po čtyřicáté šesté společensko-vědní sborník Slovácko, zaměřený na oblast moravsko-slovenského pomezí. Nově zvolená koncepce sborníku v roce 1993 představuje každoročně práci čtyř oborů muzea – národopisu, archeologie, historie a dějin umění ve formě studií, článků a zpráv. Mimo zastoupené obory je poslední část sborníku věnována muzejnictví. Pracovníci národopisu a archeologie se v letošním roce ve studiích změřili na publikování svých výzkumných úkolů (Marta Kondrová: Typologie textilní sbírky Slováckého muzea v Uherském Hradišti a její vyhodnocení; Ludmila Tarcalová: Oblékání kroje a jeho obřadní atributy o hodech; Romana Habartová: Významná díla lidových malířů z Blatnice; Miroslav Vaškových a Dana Menoušková: Doklady archeologického osídlení středního Pomoraví; Dana Menoušková: Nefigurální renezanční kachle z Dambořic; Miroslav Vaškových: Zjišťovací výzkum v kostele sv. Petra a Pavla v Kunovicích). Z oboru historie upoutají příspěvky týkající se Uherského Hradiště a blízkého Velehradu (Vladimír Těťhal: Farnost sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti v letech 1778 – 1918; Zdeněk Fišer: Katecheta Tomáš Hájek a jeho boj za výuku náboženství v češtině na uherskohradišťské reálce v letech 1860-1861; Michaela Loudová: „Cella S.Petri Martyris XVII“ – Malířská výzdoba knihovny bývalého františkánského kláštera v Uherském Hradišti; Vladislava Říhová: Chórové lavice cisterciáckého kláštera na Velehradě – dřevěná architektura a ornament.) Kromě základních studií jsou ve sborníku uveřejněny drobné příspěvky – jubilea, nekrology, recenze knih, sborníků a výstav. Jako každoročně i letos je z pera ředitele muzea dr. Ivo Frolce uveřejněna výroční zpráva za uplynulý rok. Sborník vycházející vždy v prvním čtvrtletí roku je čtením nejen odborné pracovníky, ale všechny zájemce o národopis, archeologii, historii, dějiny umění - obory, jež pracují ve Slováckém muzeu.

Časopis VALAŠSKO, vlastivědná revue Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně vychází v pravidelných intervalech 2x ročně již od roku 1998 jako nástupce  periodika Zpravodaje Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně a věstníku ,,Naše Valašsko”. Svým čtenářům nabízí poutavé a poučné čtení  z  historie této národopisné oblasti, neopomíjí  však  přitom sledovat také současné dění tohoto regionu. Jeho náplní jsou nejrůznější populárně naučné i odborné články tématicky zaměřené na regionální historii, přírodu, osobnosti, umění či  aktuální kulturně společenské akce. Vlastivědná revue zaujme širokou veřejnost jistě i svou bohatou fotodokumentací a barevnou uměleckou přílohou, na jejíž stránkách se prezentují vybraná umělecké díla současných výtvarníků.

Ke členům redakční rady náleží renomovaní odborníci  z oboru národopisu, historie, muzeologie, kunsthistorie a přírodních věd. Výkonnou redaktorkou časopisu je Mgr. Hana Jabůrková, na jejíž e-mailovou adresu: h.jaburkova@vs.vlmuzeum.cz lze zasílat taktéž příspěvky externích dopisovatelů.

ZVUK Zlínského kraje, Časopis pro kulturu a společenské dění ve Zlínském kraji vychází díky vzájemné spolupráci čtyř měst Zlínského kraje - Zlína, Vsetína, Kroměříže a Uherského Hradiště. Konkrétně se na jeho vydávání podílí Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně,  Muzeum Kroměřížska, Město Uherské Hradiště, Slovácké muzeum Uherské Hradiště a Klub kultury Uherské Hradiště. První periodické číslo vyšlo v březnu 1990 a v současné době vychází v pravidelných intervalech čtyřikrát ročně. Časopis je regionálně zaměřen na Zlínský kraj  a  tematicky směřován do oblasti kultury a společenského dění, jak  dob dávno minulých, tak té současné. Svým čtenářům přináší vskutku rozmanitou nabídku  odborných  a populárně naučných článků  převážně  z oblasti  historie, muzejnictví, folklorismu či výtvarného  umění.  Nemalou část obsahové náplně periodika tvoří rovněž aktuality z kulturně společenského dění, jakými jsou například informace a hodnotící zprávy o folklorních festivalech a dalších akcích s folklorní tematikou pořádaných ve Zlínském kraji. Stranou nezůstávají ani stručné medailónky či rozhovory s významnými osobnostmi spjatými s tímto regionem. Nedílnou a poutavou součástí Zvuku je rovněž bohatá fotodokumentace doprovázející jednotlivé příspěvky. Obsahová skladba tak odpovídá tematické struktuře periodika, jež je dále členěna do ustálených rubrik s názvy: Tož, Zvuk zlínského kraje, Osobnosti, Paměti, Tenkrát, Malý místopis, Rozhovory, Umění, Genius Loci, Život, Literatura, Za plotem, Dozvuk a A na konec.

ACTA MUSEALIA Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně vydává Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně jako odborný časopis instituce,  jehož redakční radu  tvoří odborní pracovníci z jednotlivých oddělení muzea (oddělení společenských věd, přírodních věd a archeologie). Na jeho stránkách jsou uveřejňovány příspěvky teoretické, materiálové i metodické, studie, aktuální zprávy z přírodovědných  a společenskovědných oborů, muzejnictví či  památkové péče jak  interních, tak externích dopisovatelů, jež se svou problematikou dotýkají regionu jihovýchodní Moravy. Čtenář zde nalezne fundované články prezentující výzkumné aktivity autorů, ale i personália, zprávy o muzejních výstavách a dalších kulturních akcích. Doplňkem v ediční řadě periodika Acta musealia jsou samostatně vydávané Acta musealia, suplementa s monotematickým zaměřením a řídkou periodicitou ( např. 2003 - Muzeum a škola, 2005/1 - Školy a vzdělávací činnost na Zlínsku ve 20.a 30. letech XX.století, 2005/2 - Personální a sociální politika Baťova koncernu).

MALOVANÝ KRAJ, Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka vydává občanské sdružení Malovaný kraj s finančním přispěním Jihomoravského kraje, Zlínského kraje, Města Břeclav a dalších subjektů. Jedná se o populárně-vědné periodikum, jenž svou pozornost zaměřuje na problematiku tradiční lidové kultury a vlastivědy Slovácka. Na jeho stránkách se čtenáři nabízí široká škála příspěvků z různých společensko-vědných oborů – převážně z národopisu, historie, archeologie a výtvarného umění, doplněná o poutavé medailónky významných osobností, muzeí, pamětních síní či recenze knih spjatými s uvedeným regionem. Autory jednotlivých článků jsou vedle odborníků také přispěvatelé z řad neprofesionálů zajímající se o tradiční kulturu a přírodní krásy Slovácka. Malovaný kraj  založila  skupina lidí shromážděná kolem osobnosti Fanoše Hřebačky – Mikuleckého v rámci tzv. Slovácké edice. První číslo vyšlo v Břeclavi již roku 1946 a po delší odmlce vychází znovu od roku 1969. V současné době je Malovaný kraj vydáván 6 x ročně jako celobarevné periodikum.

Český lid, Etnologický časopis je nejstarším národopisným časopisem v České republice, jenž vychází s menšími odmlkami již od roku 1892. Za jeho vznikem stály dvě významné osobnosti českého národopisu Čeněk Zíbrt a Lubor Niederle. Od počátku přinášel zejména aktuální informace z odborného dění, recenze, materiálové články či kratší koncepční statě zaměřené na studium lidu v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Za současnou podobou Českého lidu stojí především osobnost Zdenka Hanzla, jenž byl odpovědným redaktorem časopisu v letech 1990 – 2005. Pod jeho vedením a ve spolupráci s Ústavem pro etnografii a folkloristiku ČSAV/Etnologickým ústavem AVČR – Academií a Nakladatelstvím AVČR prošlo periodikum na počátku devadesátých let minulého století zásadní proměnou. Součástí této změny byly i četné grafické úpravy a nový podtitul - Etnologický časopis. Český lid, Etnologický časopis i dnes uveřejňuje četné a svým tematickým a názorovým rozsahem pestré teoretické i materiálové studie, zprávy, recenze a tištěné texty ve světových jazycích jak z vlastivědně orientovaného národopisu, historické etnografie, evropské etnologie, slovesné, taneční a hudební folkloristiky, tak etnomuzikologie, archeologie, lingvistiky, sociální/kulturní antropologie či dalších mezních disciplín. Vědecké obci časopis zprostředkovává odborné výsledky z oblasti tradiční i soudobé národní kultury a umožňuje jejich srovnání v širším evropském kontextu. Tuzemským dopisovatelům z akademických, vysokoškolských a muzejních pracovišť dává možnost prezentovat své badatelské výsledky v rámci České republiky a prostřednictvím cizojazyčných resumé i v zahraničí. Časopis vychází pravidelně 4xročně a jeho součástí  je rovněž bohatá fotodokumentace  doprovázející jednotlivé příspěvky.

Časopis Folklor vydává jako svůj informační bulletin Folklorní sdružení ČR. První periodické číslo vyšlo roku 1990. Zpočátku vycházel pravidelně jako čtvrtletník a přinášel především četné zprávy o činnosti sdružení a jeho členských subjektů, rozšířené o  aktuální informace o festivalových aktivitách a zahraničních zájezdech domácích folklorních souborů. Počínaje rokem 1994 se bulletin změnil na časopis, ze čtvrtletníku se stal dvouměsíčník a jednotlivé příspěvky byly pravidelně doplňovány fotografiemi, od šestého ročníku také barevnými. S postupem času se z  Folkloru stal cenný průvodce folklorním děním po všech regionech naší republiky. Čtenáři se tak na jeho stránkách nabízí nejen široké spektrum názorů, informací a hodnotících zpráv o domácích folklorních festivalech či jiných akcích s folklorní tematikou pořádaných v rámci České republiky, ale také řada rozhovorů, profilů a jubilejních blahopřání významným osobnostem či folklorním souborům.

Časopis vydává od roku 1957 Muzeum Těšínska v Českém Těšíně. Od tohoto roku vychází v pravidelných intervalech 4 x ročně. Na jeho stránkách jsou zveřejňovány četné odborné příspěvky, kratší informativní články, aktuální kulturně společenské zprávy či obrazový materiál z oblasti společenských a přírodních věd. Periodikum se tak snaží čtenáři přiblížit minulost i současné dění, specifické znaky tradiční lidové kultury, významné osobnosti, přírodní krásy, či kulturní památky, jež jsou spjaty s územím  české části Těšínského Slezska. I přes své poměrně úzké regionální směřování, se časopis setkává s širokým ohlasem nejen u regionálních odborných pracovníků, ale také přispěvatelů z řad neprofesionálů a odborníků mimo tento region.

VLASTIVĚDNÝ VĚSTNÍK MORAVSKÝ  počal vycházet jako informační bulletin dobrovolných příznivců historické vlastivědy Moravy již roku 1946. V současné době je vydáván 4 x ročně a slouží převážně k zveřejňování výsledků odborné práce členů Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně. Přijímány jsou však i příspěvky autorů z různých oborů společenských věd s regionálním zaměřením na území Moravy, případně Slezska. Obsahová struktura periodika se během své dlouholeté historie ustálila do pravidelně se opakujících rubrik, ve kterých jsou kromě četných teoretických a materiálových studií prezentovány také aktuální zprávy z kulturně společenského dění, odborné diskuse, životní jubilea významných osobností  či recenze nově vydané literatury z Moravy.  Každoročně navíc přináší  svým čtenářům úplný přehled vydané literatury na Moravě i ve Slezsku, jež se svou tematikou dotýká  obou zmiňovaných území.

Museum vivum je vědeckým sborníkem Valašského muzea v přírodě určeným odborné veřejnosti. Vychází v tištěné podobě jedenkrát ročně. Jednotlivé příspěvky procházejí jazykovou korekturou a doplněny o cizojazyčné resumé. Uveřejňuje původní metodické, teoretické a materiálové práce, zprávy a studie ze společenskovědných (národopis, muzeologie, archeologie, archivnictví, dějiny umění aj.) a přírodovědných oborů (agrární kultura aj.) a muzejní práce.