Lidstvo je již několik tisíciletí fascinováno fenoménem čokolády. Jako první údajně uvařili hořkou tekutinu z kakaových bobů - čokoládu - Mayové, kteří s kakaovníkem spojovali řadu rituálů. Vyspělá středoamerická mayská civilizace přisoudila kakau dokonce zvláštního boha. Mayové nazývali kakaovník cacahuaquchtl, což znamenalo „strom" a žádná jiná dřevina nebyla tohoto pojmenování hodna. Čokoládu připravovali drcením na slunci usušených a pražených kakaových bobů s přídavkem vody a vanilky. Aztékům naopak více chutnala s výraznou přísadou exotického ovoce, hořkými mandlemi, hrubým pepřem nebo medem.
V roce 1502 se s kakaovým nápojem setkal při své čtvrté zaoceánské plavbě Kryštof Kolumbus a přivezl do Evropy několik kakaových bobů. Teprve však v polovině 16. století, poté co misionářky v Mexiku přidaly do kakaové hmoty cukr, vznikl chutný nápoj, který si rychle získal oblibu na všech šlechtických sídlech ve Španělsku, a později v celé Evropě. V roce 1775 švédský botanik Carl Linné pojmenoval kakaovník řeckým názvem Theobroma, což je možno přeložit jako „potrava bohů".
Strom kakaovníku roste do výšky 10 m a jeho oválné plody dosahují délky okolo 20 cm. Plod obsahuje 20 - 60 bobů ponořených do sladké vonící dužiny. Plody kakaovníku nerostou na větvích, nýbrž na kmeni. Odsekávají se mačetou nebo nožem a boby jsou vybírány ručně z rozpůlených plodů. Potom se boby nechávají několik dnů fermentovat, následně se suší a jsou připraveny k expedování do čokoládoven. Zde se čistí, třídí, praží a zbavují slupek. Poté se semelou na řídkou kaši. V dalším procesu se oddělí kakaové máslo žluté barvy a zbývající hmota je zpracovávána na kakaový prášek. Posléze se kakaová hmota mísí znovu s kakaovým máslem, přidává se cukr s dalšími přísadami a vznikne čokoládová hmota.
Mléčná čokoláda obsahuje zhruba 40 % kakaové sušiny, 20% mléčné hmoty, 65% cukru a rostlinný tuk, tmavá (hořká) čokoláda obsahuje 56 - 70% (i více) kakaa, 31% kakaového másla a 30% cukru. Bílá čokoláda obsahuje kakaové máslo, cukr, sušené mléko, neobsahuje vůbec kakaovou sušinu. Čokoláda obecně obsahuje mnoho účinných látek - teobromin, fenyletylamin, má omlazující efekt a snižuje krevní tlak. Kakaové máslo je využíváno také v kosmetice. Přílišná konzumace čokolády je však nebezpečná pro tělesnou váhu a přímo jedovatá je pro psy. Americký dietolog Michael Levine řekl: „Z chemického hlediska je čokoláda opravdu nejdokonalejším jídlem na světě."

kde: Výstavní síň Muzea Těšínska Musaion Havířov, Dělnická 14, bezbariérový vstup, tel.: 596 813 456

kdy: vernisáž 25. 9. 2008 v 17. h, výstava potrvá do 31. 1. 2009
út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h
so 9.00 - 13.00 h
ne 13.00 - 17.00 h