Lidová instrumentální hudba byla vždy těsně spojena se zpěvem a tancem, a proto se hudebníci sdružovali do nejrůznějších uskupení. V dnešní době prezentují hudební folklor jak nástrojové sestavy navazující úzce na lidové tradice (např. malá či velká selská muzika, gajdošská dvojka či trojka na Moravě, hudecké sestavy, štrajchy, dudácké, cimbálové či dechové muziky), tak řada dalších uskupení nejrůznějšího typu, od spontánních nástrojových sestav hrajících při různých zvykoslovných příležitostech, až po taneční, folkové, folkrockové, country kapely atd. Vedle nástrojového složení se jednotlivá uskupení odlišují zaměřením své činnosti, společenskou funkcí, mírou využívání folklorního materiálu, způsobem jeho zpracování atd. Důležitější je proto sledovat, jaké je jejich místo a funkce při rozvíjení etnokulturních tradic obcí či regionů.

    1.2.2.1 Hudební nástroje

(instrumenty spojené s místní tradiční lidovou hudbou)

1.2.2.2 Výrobci hudebních nástrojů (výrobci hudebních nástrojů spjatých s tradiční lidovou hudbou působící v dané lokalitě)

    1.2.2.3 Muzikanti

(hudebníci zaměření na folklorní repertoár působící v dané

lokalitě)

1.2.2.4 Nástrojová seskupení (kapely, které se věnují prezentaci hudebního folkloru – je třeba zaznamenat všechny typy nástrojových seskupení, které jakýmkoliv způsobem zařazují hudební folklor do repertoáru: dudácké, cimbálové, hudecké a dechové hudby, taneční kapely, harmonikáři a další jednotliví muzikanti, jiné menší či větší hudební uskupení)

           1.2.2.5 Hudební příležitosti (akce, při kterých lze zaznamenat

        nástrojová seskupení prezentující folklorní repertoár)