Obyčeje, slavnosti a zábavy mládeže, vážící se k 1. květnu.
3.1.3.1 Stavění májů: stavění listnatých nebo jehličnatých stromů, s kmenem očištěným od kůry, s ponechanou korunou ozdobenou stuhami a šátky před domy děvčat (individuální máje) nebo do středu obce (společný máj). Společné máje bývají ozdobeny praporem, figurou (dědek), lahví vína aj.; takový máj je středem zábavy s tancem. Je zvykem máj hlídat, neboť podřezání stromu znamená značnou újmu na prestiži místní chasy. Stavění májů patří k živým obyčejům na mnoha místech a ve většině krajů. Máj je zdaleka viditelným znakem květnových dnů a tak prestižní snaha ji ubránit má dodnes svou váhu.
3.1.3.2 Kácení máje koncem května je spojeno s žertovnými, zpravidla improvizovanými scénkami maskovaných postav podle tradičního schématu (jedni přicházejí máj podřezat a ukrást, druzí tomu brání). Získat zelený vrcholek z máje je prestižní záležitostí a dochází proto často k zápasu o něj.
3.1.3.3 Žertovné obyčeje v předvečer 1. května: psaní nápisů na silnici, dříve na vrata domů, vylévání vápenných cestiček mezi domy milenců: jejich smyslem je zveřejňování vzájemné náklonnosti mezi dvojicemi mladých lidí, zveřejnění události v domě, vyjádření sympatie a i antipatie, obecné kritiky atd.