Začátek liturgického roku, období 4 neděl před Vánocemi. V tradiční kultuře jsou pro tento čas charakteristické obchůzky s maskami, věštění, magické úkony na ochranu před škodlivými silami a také průvody maskovaných postav, představujících fantastické bytosti, světce, zvířata, žertovné figury atd. Prolínají se v nich kulturní vrstvy různého původu a charakteru. V poslední době se ujalo zdobení interiéru adventním věncem, jež má původ v německé tradici.
3.1.11.1 Obchůzky barborek v předvečer svátku sv. Barbory (4.12.), bíle maskovaných dívek a žen.Vcházely do světnice a přikazovaly dětem, aby se modlily, pak nadělovaly ořechy, sušené ovoce, perník, cukroví. Dnes místy roznášejí třešňové větvičky.
3.1.11.2 Obchůzka lucek v předvečer svátku sv. Lucie (13.12.), bíle maskovaných žen. Lucky představovaly ženy zahalené do bílých plachet. Charakter masky dotvářely rekvizity , které lucky držely v ruce, a také jejich chování (peroutkou smetaly prach, vřetenem či vařečkou klepaly přadlenám po prstech, sfukovaly dračkám peří, strašily děti). Nemluvily nebo vyluzovaly sykavé a vrčivé zvuky. Obchůzky se udržely místy na východní Moravě.
3.1.11.3 Mikulášské obchůzky v předvečer svátku sv.Mikuláše (6.12.) - nejčastěji Mikuláše v tradičním převleku za biskupa (ornát, vysoká koruna na způsob mitry, berla), čerta s řetězem (v obráceném kožichu, s tváří začerněnou tváří nebo v masce) a anděla (v bílých šatech, s křídly, se zvonkem a s košem naplněným dárky). Někde se k nim přidávají další maskované postavy, jež přetrvaly z bohatších mikulášských průvodů v minulosti (smrt v bílé plachtě s kosou, žid, laufr ověšený zvonky, Turek se šavlí, dragoun, mouřenín, františkán, zvířecí masky jako koza, kůň, čáp aj.). Vedle dospělých se dnes převlékají za Mikuláše také děti - což je novodobým jevem, a je zvykem, že chodí více skupin. Živý obyčej v městech i na vesnici. V maskování se využívalo hlavně domácích zdrojů a vlastní dovednosti.
3.1.11.4 Mikulášské pečivo - figurální pečivo z rohlíkového těsta pro nadílku dětem Rozličné tvary (zejména mikuláši a čerti, páni, děťátka aj.) se modelovaly v ruce nebo vyřezávaly z plátu těsta, doplňovaly splétanými prameny těsta, sypaly mákem. Přetrvalo na Valašsku.
3.1.11.5 Přenášení sochy Panny Marie - lidová pobožnost po devět večerů před Štědrým dnem (novéna). Koná se každý večer v jiném domě, kam se přenese socha Panny Marie. Obyčej se udržuje ve věřících katolických rodinách ojediněle dodnes, jeho iniciátorkami jsou ženy. Má základ v biblickém vyprávění o hledání noclehu.