Církevní svátky na počest narození Ježíše Krista. V církevním kalendáři vánoční cyklus trvá od 24.12. do 6.1. Ve formování vánoční tradice se prolínaly staré slavnosti zimního slunovratu a obřady zaměřené na zabezpečení zdaru v hospodářství a rodině v nastávajícím roku s křesťanskými obřady a legendami.
3.1.12.1 Zdobení vánočního stromu
3.1.12.2 Štědrovečerní pokrmy - v tradiční kultuře k nim patřila jídla, jimž lidová víra připisovala v přeneseném významu vlastnosti vegetativní síly (z rostlinných produktů – obilnin, ovoce, mák, česnek). K tradičním štědrovečerním pokrmům patří jídla z hub, kyselého zelí, ovocné omáčky, různé druhy pečiva. christianizace zavedla do vánočních jídel štědrovečerní rybu a oplatky. U katolíků byla štědrovečerní hostina byla postního charakteru.
3.1.12.3 Štědrovečerní věštění - tradiční způsoby předpovídání budoucnosti, které se zaměřovalo na úrodu, počasí, na poznání lidských osudů (z krájení jablek, z rozlousknutých ořechů, z počtu přinesených polínek, z házení střevícem atd.). Jako zábava se udržuje v rodinách dosud.
3.1.12.4 Betlémské stádo (ovce, chodění ovcí, békání) - štědrovečerní průvod chlapců se zvonečky, kteří hlasem napodobují ovečky. Pastýř přitom troubil a práskal prutem, dostával od hospodářů výslužku. K průvodu se přidali muzikanti a v této podobě - setkání občanů, dětí se zvonky a muzikantů se obyčej udržuje doposud (Moravskobudějovicko).
3.1.12.5 Svátek sv.Štěpána (26.12.) - v lidové tradici je spojen s návštěvami, koledními obchůzkami s vinšováním. O štěpánském svátku dříve uplatňovali čeledínové právo vystoupit ze služby a měnit místo, dostávali při té příležitosti od hospodáře výslužku. Na tento zvyk upomíná rčení na Štěpána každý sobě za pána. Jsou s ním významově spojeny žertovné zábavy (hospodyně podávaly svým mužům kalhoty, dívky chodily zrána podávat mládencům boty aj.).Zdobení vánočního stromu
3.1.12.6 Svátek sv. Jana Evangelisty (27.12.) - v tradici je spojen se svěcením nového vína (jižní Morava).
3.1.12.7 Koláčová slavnost - zábava mládeže na Nový rok, spojená s nakrojováním nazdobeného koláče (bábovky, dortu), který dostávaly služebné dívky po skončení roční služby. V některých obcích na východní Moravě přetrvala koláčová slavnost jako zábava dospívající mládeže do konce 20. století.
3.1.12.8 Svátek Tří králů 6.1. - církevní svátek na počest biblických mudrců z Východu, kteří se přišli do Betléma poklonit novorozenci Ježíšovi a obětovat mu zlato, kadidlo a myrhu. Je spojen s obchůzkou chlapců představujících biblické tři krále, kteří před domem zazpívali známou koledu a dostávali naturální a peněžní dárky, někde nosívali malý betlém a tyč se zlatou hvězdou. Tříkrálová koleda je